PROJEKTY



Putování výstavy ZANIKLÝ SVĚT
sociálně vyloučenými lokalitami ČR


Výstava Zaniklý svět si klade za cíl přehledným způsobem seznámit, především obyvatele sociálně vyloučených lokalit (dále jen ghetta), s dosud nepříliš známou kapitolou jejich dějin - s romským holocaustem. Usiluje o nápravu fatálních nedostatků znalostí jejich vlastní historie z doby nacismu. Jak víme, neznalost vlastní historie vede většinou k problémům současnosti.

Projekt putování výstavy po ghettech v ČR spolu s poukazem na přijatelné vzorce společenského chování zároveň učí, jak předcházet konfliktům a odmítání. U většiny občanů ghett můžeme sledovat vinou nedostatku vnějších podnětů jakousi letargii, naučenou bezmocnost, nízkou sebedůvěru, nedostatek představivosti, uzavřenost do vlastní skupiny. Chybí zde vize budoucnosti, vůle plánovat. Projekt putování výstavy nám pomůže lidi v ghettech lépe poznat, sledovat jejich energii, vytipovat lídry, vhodně je motivovat tak, aby dokázali vyvést lidi z letargie, aby dokázali rozpoznat hrozící nebezpečí, aby se stali experty na vlastní život.

Dané období jim mj. přiblíží ukázky kopií historických materiálů nacistického „cikánského tábora“ Lety u Písku a vyhlazovacího tábora Osvětim. Návštěvník výstavy bude moci mj. nahlédnout i do životních příběhů tradičních českých Romů a Sintů. Nedílnou součástí výstavy budou i dokumenty o vězních v nacistických KT. Spolu s doprovodným výkladem o tragickém osudu slovenských Romů - účastnících odboje proti nacismu v partyzánských oddílech na Slovensku, bude zmapována i účast českých Romů Serynka a Murky v partyzánském odboji.

Znalost vlastní historie je prostředkem k uvědomění si své svébytnosti, svých kulturních hodnot (část Romů ztratila kulturní hodnoty, které i většina obdivovala) a v konečném důsledku i hrdosti na svůj původ.

Současné oficiální odhady hovoří o 250 až 300 tisících Romů žijících v ČR, přičemž až 90 procent pochází ze Slovenska. Romové byli z podstatné části vzděláváni ve zvláštních školách, kde se o historii Slovenského štátu a tedy i své vlastní historii, ale ani o osudu českých a moravských Romů neučilo. V roce 1940 se Slovensko stalo oficiálním spojencem nacistického Německa. To nebyla zrovna kapitola dějin, na kterou by Slováci byli po válce pyšní. Rodiče romským dětem svoje zkušenosti z té doby nepředávali. Báli se, aby jejich děti neměly s předanými zkušenostmi ve společnosti problémy. Ostatně s podobnou zkušeností se setkali i tradiční čeští Romové a Sinti. Na českých školách se o tragickém osudu Romů a Sintů žáci a studenti škol ani dnes téměř nic nedozvědí.

Námi zamýšlený projekt putovní výstavy Zaniklý svět tento nedostatek do značné míry napravuje. Výstava rozšiřuje povědomí o nacionálně-socialistické genocidě Romů a Sintů, které za druhé světové války padlo za oběť na půl milionu příslušníků této menšiny. Výstava mj. dokumentuje i tu skutečnost, že Romové a Sinti jsou v českých zemích přítomni již 600 let. Představují tedy organickou součást českých dějin. Rozmanité a historicky se utvářející vztahy mezi menšinou a majoritou, byly nacisty a s nimi kolaborujícími vládami systematicky ničeny. Předválečná biografie tradičních českých Romů a Sintů, v konfrontaci s kopiemi historických materiálů „cikánských a koncentračních táborů“ tvoří v zobrazeních výstavy Zaniklý svět základ poučných materiálů fondu organizátora projektu (VPORH v ČR) pro širokou veřejnost.

Výstavu Zaniklý svět v roce 2015 představíme nejen v komunitních centrech ghett (viz seznam lokalit níže), ale i v dalších námi vybraných místech. Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanec. Prostřednictvím hudební produkce, občerstvením spolu s propagačními materiály a osobní angažovaností zajistíme na vernisáž výstavy účast většiny obyvatel ghett. Důležitým prvkem projektu jsou moderátoři dokonale znalí prostředí ghett, disponující dovednostmi, které vycházejí ze znalostí života Romů. Moderovat budou hrdí nositelé romské kultury. Tradiční český Rom Čeněk Růžička, předseda organizace zabývající se nejen holocaustem Romů a Sintů v protektorátu Čechy a Morava, ale i pronásledováním Romů na Slovensku. Znalý prostředí a potřeb obyvatel ghett, ale i jejich nedostatků.

Dalším je Jan Hauer, Rom Sinto, kterému v koncentračních táborech zahynula většina rodiny. Tradiční Romové a Sinti pokládají pana Hauera za výjimečnou osobnost, chodící encyklopedii znalostí historie Romů, jejich kultury, včetně jejich tragického osudu v době nacismu. Pomocníkem organizátora projektu a jedním z moderátorů bude předseda o.s. Forum.cz, Miroslav Kováč, znalý původu a historie Romů. V komunitě se těší velké vážnosti. Uvedení moderátoři disponují znalostmi potřeb obyvatel ghett, ale i jejich nedostatků. V projektu počítáme i s ukázkou portrétů pozitivních romských vzorů spolu s výkladem o jejich úspěších.

Na organizování prezentace výstavy budeme spolupracovat s příslušnými městskými, obecními úřady, místními dobrovolníky, romskými a proromskými sdruženími.

Města se sociálně vyloučenými lokalitami, kde s projektem v průběhu roku 2016 s projektem začneme:

Podbořany, Cítoliby, Žatec, Louny, Straškov, Roudnice nad Labem, Kostelec nad Orlicí, Vejprty, Kadaň, Chomutov, Jirkov, Bečov, Most, Obrnice, Bílina, Hostomice, Duchcov, Litvínov, Osek, Teplice, Krupka, Trmice, Ústí nad Labem (dvě významné sociálně vyloučené lokality), Děčín, Česká Kamenice, Varnsdorf, Krásná Lípa, Šluknov a Jiříkov (viz interaktivní mapa sociálně vyloučených lokalit ČR).

V každém místě bude prezentace probíhat minimálně po dobu dvou dnů. K účasti na akcích vyzveme i ředitele spádových škol sociálně vyloučených lokalit, aby se s žáky druhého stupně, účastnili. Tak budou organizátoři schopni s projektem oslovit většinu obyvatel všech zmíněných 30 sociálně vyloučených lokalit. Za účelem co možná nejmenších nákladů na projekt organizátoři zakoupí použitý obytný automobil, ve kterém budou po celou dobu trvání projektu přespávat. Ten vybavíme laptopem a tiskárnou. K přepravě osob, výstavy a dalšího technického materiálů bude sloužit dodávkový automobil. V místech kde v ghettech nebo v jeho blízkosti není komunitní centrum, využijeme párty stanu (6x8m), do kterého pořídíme 80 plastových židlí, K technickému zajištění projektu pořídíme skládací stoly, přehrávací a ozvučovací techniku, projektor, promítací plátno, stánek, slunečník a další potřebný materiál. Moderátoři projektu práci provedou a budou honorováni na základě dohody o provedení práce. Provoz obytného a dodávkového automobilu zajistíme nákupem potřebného množství pohonných hmot, nákupem elektrické energie a plynu. Výstavu vybavíme propagačními a informačními materiály.

V ghettech dnes již žijí spolu Romové i Neromové. Výstava chce sloužit oběma těmto skupinám.
Projekt vyhovuje zásadám dlouhodobé Koncepce romské integrace do roku 2020.

Výstavu jsme vytvořili pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana. Texty výstavy, texty informačních materiálů, pozvánek i plakátů budou doplněny o romské překlady.

(Informace o dalších projektech naleznete pod obrázkem).















Pietní akty

Pietní akty, které VPORH od roku 1998 každoročně organizuje na místě pohřebiště obětí v Letech, jsou nejenom uctěním památky obětí tamního koncentarčního tábora, a obětí romského holocaustu vůbec, ale vzhledem ke specifikům místa jsou tyto připomínky také vždy spojeny s naléhavými výzvami české vládě, aby odstranila sporný objekt vepřína z místa utrpení Romů a nechala obnovit pietu místa.

V roce 2014 
navíc VPORH s podporou Ministerstva kultury ČR na místě Památníku v Letech u Písku při příležitosti pietního aktu obětem nacismu pod záštitou ministra kultury Mgr. Daniela Hermana prezentovala výstavu Zaniklý svět.

Neoddělitelnou sučástí tohto úsilí je iniciování veřejných slyšení, konferencí a výstav, a
veřejné šíření informací o romském holokaustu (porajmos),


Přednášková činnost

Prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR Čeněk Růžička pravidelně zdarma přednáší o vztazích Romů s většinou a o možných způsobech řešení. O přednášky, určené občanům různých měst, byl dosud zaznamenán překvapivě vysoký zájem. Přednášející kvůli své enormní vytíženosti tak nemohl vyhovět dalším zájemcům.


Spolupráce s ERRC

V letech 1998 - 2002 Čeněk Růžička působil jako externí poradce Evropského centra pro práva Romů (ERRC) při organizování projektu mapování romských dětí v tzv. zvláštních školách.

Výstupem další činnosti tohoto projektu byla obsáhlá publikace Stigmata: segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy.

Ve zkratce pak
problému shrnuje několikastránková zpráva Přetrvávající segregace romských dětí v českém vzdělávacím systému.

(V obou případech © ERRC).








  © 2015