VÝBOR PRO ODŠKODNĚNÍ ROMSKÉHO HOLOCAUSTU V ČR (VPORH)



Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR zastupuje zájmy přeživších obětí nacismu (zejména bývalých vězňů koncentračních táborů) a pozůstalých po obětech v ČR. Kromě mnoha jiných aktivit usiluje o odškodnení obětí a narovnání majetkových křivd, způsobených Romům a Sintům. Od svého založení v roce 1998 o pietní úpravu míst bývalých koncentračních táborů Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu, aby se tato místa stala důstojnými památníky utrpení Romů za protektorátu.

Dále pak organizuje informační kampaně, iniciuje pořádání seminářů a konferencí. Jedním z důležitých cílů sdružení je informovat veřejnost, včetně Romů samotných, o utrpení Romů a Sintů v době nacismu, poukazovat na přijatelné vzorce chování v sociálně vyloučených lokalitách. Cílem práce Výboru je přispět k narovnání vztahů Romů a Neromů na oboustranně přijatelnou úroveň.

Podrobnější informace o rozsahu a šíři aktivit výboru najdete v sekcích Projekty a Kontakt.


Zde přinášíme několik dokumentů, souvisejících s činností VPORH, zejména z poslední doby.




Dopis předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

Ing. Bohuslav Sobotka
Premiér Vlády ČR

Vážený pane premiére,
jsme v České republice řádně registrovanou organizací, od roku 1998 zastupující zájmy bývalých romských vězňů nacistických koncentračních táborů a pozůstalých po obětech. Členové naši organizace, vesměs Romové a Sinti, kterým většina blízkých v druhé světové válce zahynula, spolu s níže uvedenými vyjadřují rozhořčení a hluboké znepokojení nad po desetiletí trvající skutečností hanobení místa bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku provozem velkovýkrmny vepřů.

Pach prasečích exkrementů důstojné uctění obětí tábora, pochovaných v blízkosti velkovýkrmny vepřů, znemožňuje. Obojí považujeme za hrubé znevážení romského holocaustu, potažmo obětí a pozůstalých, ale i romského národa jako celku.

Mezinárodní smlouvy spolu s jejich Dodatkovými protokoly zavazují naší zemi k uchování významných míst utrpení obětí nacismu v důstojném stavu. Místo letského koncentračního tábora, kde v době nacismu v nelidských podmínkách zahynulo 326 obětí včetně 241 dětí, je Evropským parlamentem a řadou významných světových osobností považováno za významné místo utrpení obětí nacismu. To dokazují dvě rezoluce Evropského parlamentu z roku 2005 a 2009 a také řada osobností světového významu, jako jsou např. nositel Nobelovy ceny Günter Grass nebo Simon Wiesenthal. V hodnotící zprávě se s tímto požadavkem na ČR obrací i Komisař pro lidská práva Rady Evropy pan Thomas Hammarberg.

V jednom z usnesení Evropského parlamentu týkajícího se Evropských Romů se připomíná, citujeme: „Romský holokaust (porajmos), stejně jako závažnost zločinů nacizmu směřujících k vyhlazení Romů v Evropě, si zaslouží plné uznání, a vyzývá v tomto ohledu Komisi a příslušné orgány, aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby byla z místa dřívějšího koncentračního tábora v Letech u Písku odstraněna velkovýkrmna vepřů a aby zde byl vystavěn vhodný památník.“

Dovolíme si připomenout, že ze všech 6500 původních českých Romů a Sintů žijících na území protektorátu přežilo utrpení koncentračních táborů zhruba 650 osob. V letském táboře zahynulo 326 Romů a Sintů, z toho 241 dětí.

V poválečných letech nebyl nikdo za zločiny spáchané v letském a hodonínském táboře (podobný tábor pro moravské Romy) odsouzen. Proběhl jediný soud, a to s bývalým velitelem letského tábora Josefem Janovským. V roce 1948 ho soud viny zprostil. Ani jedna z dalších osob zodpovědných za zločinnou smrt stovek lidí nebyla nikdy postavena před soud.

Přeživší koncentračních táborů a pozůstalí po obětech nemohou souhlasit s tvrzeními minulých českých vlád, že odstranění velkovýkrmny je z ekonomických a společenských důvodů značně obtížné. Právě naopak, jsme přesvědčeni, že náš návrh způsobu řešení přemístění hanobící stavby z místa bývalého koncentráku by společnost s vědomím vztahu protektorátu k našim lidem přijala s úlevou a s povděkem, tak jak se to stalo v případě zrušení rekreačního střediska z obdobného místa v Hodoníně u Kunštátu.

Připomínáme, že záměr odstranit velkovýkrmnu vepřů, stojící na místě bývalého koncentračního tábora, nedeklarovalo pouze Programové prohlášení Tošovského vlády z roku 1998. Podobný záměr vyjádřilo také usnesení Zemanovy vlády z roku 1999 a zejména usnesení Špidlovy vlády z roku 2002. Požadavek zrušit (přestěhovat) velkovýkrmnu pak v neposlední řadě tvoří i součást programových dokumentů ČSSD.

Pane premiére, pozůstalí po obětech znají schůdnou cestu, která by vedla k nápravě. V případě, že se odhodláte problémem vážně zabývat, jsem ochoten Vás v doprovodu dalšího z pozůstalých navštívit a o naší představě řešení Vás informovat.

Za pozůstalé a níže uvedené organizace:
Dáša Šubrtová, Antonie Šubrtová, František Šubrt, Věra Steinová, Jan Stein, Jan Růžička, Antonín Růžička, Filomena Růžičková, Anna Richtrová, Rudolf Richtr, Robert Berousek, Karel Berousek, Hana Berousková, Anna Pehová, Jan Peha, Jan Růžička, Hana Nová, Libuše Pehová, Anna Pehová, Jana Kokyová, Marie Danišová, Miroslav Daniš, Josef Berousek, Jan Hauer, Čeněk Růžička, Čeněk Růžička ml., Pavel Růžička, Zoja Růžičková, Magdaléna Růžičková, František Janďourek, Jindřiška Vrbová, Jan Růžička, Marie Růžičková, Antonín Vrba, Antonín Hauer, Marie Hauerová, Karel Chadraba, Jan Serynek, Antonie Burianská.

Forum CZ, o.s., Strana rovných příležitostí, Roma aven jekhetane, o.s, SRNMPK, o.s., Khamoro, o.s., Euroroma Hodonín.

Součástí této žádosti budou podpisové archy se jmény osob, které se s textem žádosti ztotožňují a které Vám dodatečně zašleme v průběhu tohoto roku.

V Hořicích dne 14. března 2014

S pozdravem
Za Výbor pro odškodnění romského holocaustu v ČR, (VPORH v ČR)
Čeněk Růžička, předseda

Totožnou žádost zasíláme také ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu panu Jiřímu Dienstbierovi a ministru kultury panu Danielu Hermanovi.





Přečtěte si také
Výroční zprávu Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR za rok 2014 (ve formátu pdf).





Prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR Čeněk Růžička a představitel Ústřední rady německých Romů a Sintů Romani Rose.



Závěrečné slovo na plenárním zasedání Konference k osudu majetku obětí holocaustu, 29. 6. 2009

Čeněk Růžička, prezident VPORH

Vážení přeživší holocaustu,
vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení pánové,

jsem rád, že jsem dostal možnost promluvit na závěrečném plenárním zasedání. Mé jméno nenajdete v původním programu tohoto odpoledního zasedání, ale jsem rád, že se organizátoři konference nakonec rozhodli dát prostor i zástupci romské komunity.

Již jen pár hodin nás dělí od přijetí Terezínské deklarace. Někteří si myslí, že je to nedostatečný dokument, někdo to považuje za maximum možného. Chtěl bych Vás však upozornit, že to, co symbolizuje Terezín pro české židy, pro naše Romy a Sinty představují bývalé tzv. cikánské tábory v Letech a Hodonínku. Zatímco v Terezíně bude zítra vyhlášen vznik evropského institutu, na místě bývalého tábora v Letech, kde umírali naši předkové, je stále výkrmna vepřů.

Z pěti tisíc českých a moravských Romů a Sintů, kteří byli vězněni v koncentračních táborech, přežila jen jedna desetina. Přesto stále zápasíme o to, aby vůbec veřejnost pochopila a uznala, že během války došlo ve střední Evropě ke genocidě romského obyvatelstva. Je skutečností, že tento fakt byl v mnoha ohledech opomenut i při přípravě této významné konference. V organizačním výboru nebyl představitel romských organizací a naši zástupci nebyli přizvání do pracovních skupin. Přitom osud našich předků byl srovnatelný s osudem židovským. Cikánský tábor v Osvětimi sousedil s Židovským rodinným táborem. Naše povozy, rodinné šperky, domácí zvířata, domy byly též konfiskovány a rozprodány a z těchto peněz byla financována naše destrukce. Doufám, že tato konference přispěje i k otevření otázky majetkových újem. Doposud nám vláda nebyla v této věci schopna odpovědět na dopis z února tohoto roku.

Je velká škoda, že na tomto místě nemohl promluvit Romani Rose, představitel Ústřední rady německých Romů a Sintů. Jeho práce si za dlouhá desetiletí získala mezinárodní uznání, ale do příprav této konference nebyl zapojen. Chtěl bych zde však zopakovat jeho páteční apel.

Terezínská deklarace by neměla mlčet o hanebné situaci v Letech, kde přes 35 let stojí na místě, kde umírali naši předkové, prasečí farma. Deklarace by se měla jmenovitě věnovat i místům romského utrpení!!!

V době, kdy v Evropě opět narůstají aktivity neonacistů, je dle mého důležité, aby majetkové a restituční otázky nepřekryly to hlavní, kvůli čemu tu jsme. Miliony lidí, které kvůli zrůdné rasové teorii přišly o život za drastických podmínek, nás zavazují, abychom se dnes všichni spojili v boji za lidská práva, aby poselství utrpení našich předků přispělo k naší lepší společnosti.

Děkuji Vám za pozornost.



Z ohlasů v médiích



  Zdroj: Český rozhlas - Radio Praha.




  © 2015